To je Céčkař, ta má vytancovaná eMka. O čem lidé zběhlí v tanečním slangu hovoří?

Jedná se o označení výkonnostních tanečních tříd. Nejnižší třídou je D, následuje C, B, A a nejvyšší třídou je M, které také říkáme mezinárodní. Tyto třídy se rozdělují zvlášť pro latinskoamerické tance a zvlášť pro tance standardní. Není tedy neobvyklé, že se například setkáme s párem s eMkama v latině a déčkama ve standardu. Podobně jako student na gymnáziu může mít jedničku z matematiky, ale trojku z češtiny...

Jak se tyto třídy získávají? 

Účastí na postupových soutěžích. Registrací u Českého svazu tanečního sportu pár získá taneční třídu D a pro postup do vyšší třídy musí na soutěži získat 200 postupových a 5 finálových bodů. Body postupové závisí na počtu poražených soupeřů a připočítávají se i body za postup do dalších kol a bonifikace pro tři nejlepší páry v soutěži. 

Protože by si ale s postupovými body mohl vyšší třídu vytančit každý, musí pár ještě pětkrát zazářit i ve finále. Tam se zpravidla protančí šest nejlepších párů. A v případě, že se soutěže zúčastnilo dostatek párů, finálový bod si odnáší všech šest dvojic. Pokud však na dané soutěži není párů dostatečně, finálové umístění si odnáší si třeba jen první čtyři.

Všichni nicméně chtějí vyhrát a každý taneční pár si samozřejmě přeje odejít do vyšší třídy z prvního místa.

Je možné soutěžit i bez registrace v ČSTS?

Samozřejmě, proto ty, kteří by si rádi soutěžní tanec jen vyzkoušeli existuje třída E, která se ještě donedávna nazývala Hobby. Éčkaři nesbírají body a tolik se neženou za extra výsledkem, avšak pár si takto může vyzkoušet a poznat prostředí taneční soutěže a také si příjemně zatančit.